Fialový repelentní náramek proti klíšťatům a komárům

Pozor na novou nemoc přenášenou klíšťaty!

V klíšťatech byl objeven nový mikroorganismus způsobující závažnou infekci, která je velmi nebezpečná pro osoby s oslabenou imunitou. Tento nově objevený patogen byl nazván Candidatus Neoehrlichia mikurensis a napadá cévní výstelku. Způsobuje vážné zdravotní komplikace spojené s poruchami oběhového systému, vysokými horečkami a bolestí svalů a kloubů.

Onemocnění bylo objeveno teprve v roce 2010 a je zvláště nebezpečné pro osoby se sníženou obranyschopností, tedy pro pacienty s autoimunitními nemocemi, poruchami krvetvorby, onkologické pacienty, pacienty bez sleziny nebo po transplantacích. Neoehrlichióza byla ale popsána i u naprosto zdravých osob. Jeden takový případ skončil dokonce úmrtím pacienta. Hlavní nebezpečí této nemoci spočívá v tom, že pokud není správně diagnostikována, může být považována za hematologické či autoimunitní onemocnění nebo nesouvisející cévní příhodu, což může vést k nesprávné léčbě (např. nasazení kortikosteroidů či dokonce chemoterapie).

Původcem onemocnění je patogenní bakterie Candidatus Neoehrlichia mikurensis, která napadá endoteliální buňky a způsobuje záněty cévní výstelky spojené s emboliemi. Nejzávažnějším příznakem jsou tedy cévní a tromboembolické příhody, které nejsou běžně dávány do spojitosti s bakteriální infekcí, což může vést k neadekvátní léčbě. Pokud je neoehrlichióza správně diagnostikována, léčba je poměrně jednoduchá.

Promořenost infikovaných klíšťat v Evropě se pohybuje mezi 0,1-24,3%, přičemž nejvyšší výskyt je ve střední Evropě včetně ČR.

Lymská borelióza

Lymeská (též lymská) nemoc, neboli lymeská borelióza, je onemocnění odvozující svůj název od amerického městečka Old Lyme, kde byl poprvé pozorován zvýšený výskyt onemocnění kloubů u dětí, které vzniklo v důsledku tehdy ještě neznámé choroby. Od konce devatenáctého do zhruba poloviny dvacátého století byly popsány projevy lymeské boreliózy a prokázala se spojitost s předchozím napadení klíštětem. Následně byl potvrzen přenos této nemoci klíštětem obecným v různých oblastech. Roku 1982 byl odhalen původce nemoci, bakterie Borrelia burgdorferi. Ta je nejčastějším původcem choroby v Severní Americe. V Evropě byly objeveny další dva kmeny bakterií rodu Borrelia, které způsobují boreliózu na evropském kontinentě a to Borrelia garinii a Borrelia afzelii.

Průběh onemocnění

Borelióza (Lymeská choroba) je nejzávažnější onemocnění přenášené klíšťaty, které probíhá ve třech fázích. Po napadení infikovaným klíštětem jsou první příznaky pozorovatelné několik dní až týdnů po infekci.

1. V první fázi se často objevuje nejtypičtější příznak nákazy, který značně usnadňuje možnost správné diagnózy. Bývá to červená skvrna s bílým středem (erythema migrans) v místě přisátí klíštěte, která může být provázena horečkou, únavou, malátností nebo zvracením. Tato červená skvrna se postupně rozšiřuje a může dosahovat velikosti až několika desítek centimetrů.
2. Bohužel, ve 20-30 % případů však žádné příznaky pozorovány být nemusí a nemoc přechází do druhé fáze, která je provázena těžko léčitelnými chronickými formami onemocnění. Tato fáze začíná přibližně po dvou až dvanácti týdnech od přisátí klíštěte, nejpozději po třech měsících pak odeznívá. Typické jsou pro ní bolesti kloubů a vznik otoků, zejména kolenního kloubu, bolesti svalů, výjimečným příznakem není ani periferní obrna nervů, nejčastěji je postižen nerv lícní. Přechodně může dojít i k zánětu srdečního svalstva. V některých případech nacházíme u pacientů tzv. boreliový lymfocytom, což je drobný fialový uzlíček na pokožce, zejména na bradavce, ušním boltci, lalůčku, nebo na varlatech.
3. Třetí fáze se projevuje několik měsíců až roků po infekci. Mezi příznaky se řadí zánětlivé postižení kůže a její následná atrofie, zejména na dolních končetinách, záněty kloubů a také zánětlivá onemocnění mozku a míchy, srdce nebo oka.

Léčba

Proti této závažné infekční nemoci doposud neexistuje účinná očkovací látka! Proto je pro úspěšnou léčbu lymeské boreliózy nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. Pokud je nemoc odhalena a léčena včas, odezní obvykle její příznaky bez dalších komplikací. Mohou přetrvávat určité příznaky jako bolest hlavy a kloubů nebo zvýšená únava. V případech pozdního začátku léčby je situace mnohem vážnější, hrozí postižení nervů, kloubů, a rozvoj dalších komplikací, například kardiovaskulárních poruch a dalších.

Původce onemocnění

Borelie patří mezi spirochéty, které jsou typické tenkým tvarem buňky, pohybující se vývrtkovitým pohybem. Nejbližšími příbuznými jsou treponemy (původce syfilis) a leptospiry (původce leptospirózy). Podívejte se na pohyb spirochét pod mikroskopem.

Klíšťová encefalitida

Toto zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan je způsobeno virem TBEV (Tick-born encephalitis virus) patřícím do čeledi Flaviviridae. Tímto virem se klíště infikuje při sání krve živočichů a k nákaze člověka dochází napadením infikovaného klíštěte. Jsou známy i případy nákazy požitím tepelně nezpracovaného mléka nebo mléčných výrobků.

Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4 %, ale v závislosti na lokalitě se tento údaj může výrazně lišit. Byly popsány lokality - tzv. přírodní ohniska nákazy, kde může promořenost klíšťat až několikanásobně stoupnout. Mezi tyto lokality patří často vlhká a teplá povodí řek s bujnou vegetací. Toto onemocnění je rozšířeno i mimo střední Evropu a zasahuje i do severských států. Asijský subtyp viru je rozšířen od Uralu po celém středním pásmu Asie až do Japonska. Tento subtyp viru je mnohem více infekční a i průběh onemocnění je závažnější.

Průběh onemocnění

Okamžikem vstupu viru do lidského organizmu začíná inkubační doba, která trvá zhruba 7 - 14 dní. Onemocnění začíná netypickými chřipkovými příznaky, časté projevy jsou malátnost, bolest svalů a kloubů, pobolívání hlavy, lehká teplota. Tyto potíže trvají několik dní, později ustoupí a člověk se cítí zdráv. Velice často se u zdravých jedinců další příznaky už neobjevují a vytvoří se imunita stejně jako u prodělané choroby. Dochází také ke skryté formě onemocnění, kdy po nákaze nedojde ani k chřipkovým projevům. V ostatních případech se však po několika dnech zdánlivého klidu objeví další klinické příznaky, které jsou již daleko závažnější. Onemocnění se může projevit v několika formách. Nejčastěji napadá virus vyšší centra mozku a mozkové obaly. Typické jsou značné bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třesy, netečnost, závratě a vysoká horečka. Vážnější stav však může nastat při napadení spodních center mozku (tzv. bulbocervikální forma). Tato forma onemocnění je život ohrožující, neboť při ní může dojít i k zástavě životně důležitých funkcí, jako je dýchání nebo srdeční stahy. U další formy choroby (tzv. encefalomyelitické) dochází k postižení pažního pletence, které je většinou spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny. Obrny vznikají v časné rekonvalescentní fázi, tj. do týdne po ústupu horeček.

Onemocnění může být provázeno komplikacemi, jako jsou obrny hlavových nervů, porucha sluchu a objevuje se i postencefalitický syndrom, který limituje nemocného řadu týdnů až měsíců v rekonvalescentním období. Vyskytuje se asi u 10 % nemocných a projevuje se poruchami koncentrace, paměti, nespavostí, snížením pracovního výkonu a úzkostí. Úmrtnost na klíšťový zánět mozku je nízká. Na tuto diagnózu dochází k úmrtí 1–3 osob, většinou vysokého věku, ročně na území celé ČR.

Onemocnění tedy probíhá ve dvou fázích:

1. Příznaky se mohou podobat netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. V tomto stadiu dochází k pomnožení viru. U některých jedinců může onemocnění přejít do druhé fáze.
2. Závažná forma onemocnění je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného. Proto je nutný klid na lůžku.

Počet hlášených onemocnění klíšťovou encefalitidou se v České republice pohybuje okolo 600 ročně. Viz databáze počtu onemocnění EPIDAT Státního zdravotního ústavu.

Léčba

Je nutno zdůraznit, že pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika). Nejúčinnější způsob ochrany před rozvojem tohoto onemocnění je očkování. V případě pozitivního nálezu infekce v klíštěti doporučujeme omezit stres a fyzickou námahu a podpořit obranyschopnost organizmu dostatečným příjmem vitamínů a dalšími podpůrnými prostředky. 

Babesióza

Onemocnění je přenášeno klíšťaty. Původcem jsou prvoci rodu Babesia, většinou druhy B. divergens nebo B. microti. Napadají červené krvinky pacienta, ve kterých přežívají a množí se. Toto onemocnění často doprovází lymeskou borreliózu. Postihuje většinou pacienty starší 50 let. U neléčených pacientů bez sleziny, se špatnou obranyschopností, může být úmrtnost až 50%!.

Životní cyklus prvoka

Obrázek znázorňuje životní cyklus Babesie v klíštěti, hlodavci (myš) a člověku.

• Cyklus začíná sáním infikovaného klíštěte na myších.
• Sporozoity pronikají do červených krvinek, kde se bezpohlavně (asexuálně) množí a posléze se přeměňují na samčí a samičí gamety.
• Ty jsou opět spolu s krví nasáty dalším klíštětem, dojde k jejich spojení a vzniku organizmu, který vstupuje do slinných žláz klíštěte kde produkuje další sporozoity. U člověka dochází k infekci stejně jako u myši.
• Sporozoity pronikají do červených krvinek, kde se množí a dochází k manifestaci onemocnění. U člověka ale životní cyklus parazita nepokračuje. K přenosu infekce z člověka na člověka může dojít jen krevní transfuzí.

Příznaky onemocnění

Babesióza může probíhat asymptomaticky (bez vážnějších projevů), jako mírné onemocnění nebo jako závažné onemocnění s malarickými příznaky: únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresemi, kašlem a dušností. Pravidlem je horečka, zvětšení jater, bolesti svalů, třesavka a žloutenka. Poměrně časté jsou případy vícenásobné infekce s některým dalším onemocněním, hlavně s Lymeskou boreliózou. Průběh nemoci bývá pak mnohem závažnější.

Léčba

Onemocnění je dobře léčitelné. Léky první volby jsou klindamycin plus chinin, případně azithromycin společně s atovaquone. 

Nebezpečí babesiózy u psů

Babesióza je vážné onemocnění člověka i psů způsobené prvoky. Druhy způsobující onemocnění u psů jsou Babesia canis a Babesia gibsoni. Tito prvoci napadají červené krvinky, v nichž se množí a způsobují infekci, která může mít velmi vážný průběh.

V České republice je nejvýznamějším přenašečem babesiózy piják lužní (Dermacentor reticulatus), který se vyskytuje v lesích kolem velkých řek. Dalším možným vektorem je klíště obecné (Ixodes ricinus). V rámci Evropského kontinentu se s babesiózou setkáváme nejčastěji v oblasti Středomoří (Chorvatsko, Řecko, Itálie). Stále čajstěji jsou však zaznamenávány případy onemocnění i v severnějších oblastech (Německo, Rakousko, Polsko) a především na Slovesnku.

Průběh onemocnění

Inkubační doba babesiózy je 10-21 dní. Onemocnění může probíhat bez příznaků, akutně či chronicky. Asymptomatický průběh může být příčinou chronického únavového syndromu. Akutní průběh se projevuje nechutenstvím, horečkou a celkovou skleslostí zvířete a po 2 až 3 dnech se objevuje krev v moči, žloutenka a zvětšení sleziny. V důsledku ztráty červených krvinek pak nastává anemie (chudokrevnost). V některých případech, zejména u štěňat a nemocných či jinak oslabených pejsků, může akutní stádium končit i smrtí. V případě chronického průběhu babesiózy se objevují střídavé horečky, celkové snížení kondice a  nechutenství. Objevují se záněty žaludku, sliznice dutiny ústní, záněty svalů, dušnost a postižení oběhové soustavy spojené se zvýšenou krvácivostí, postižení centrální nervové soustavy, které může vést k obrnám nebo až k epileptickým záchvatům. Onemocnění  může být navíc komplikované další současně probíhající infekcí přenášenou klíšťaty jako borelióza.

Léčba a prevence

Babesióza je léčitelná specifickými antibabesiálními přípravky na bázi dipropionátu imidokarbu, pentamidinu nebo diminazinaceturátu. Léky nejsou zatím v České republice registrované, musí se dovážet ze zahraničí a léčba tak může být velmi nákladná. Další nevýhodou těchto léků je možnost závažných vedlejších účinků a špátné snášenlivosti. Proto je podstatná především prevence a včasné zjištění možné infekčnosti klíštěte.

V dnešní době je na trhu dostupná vakcína proti babesióze, která se však běžně nepoužívá, neboť působí jen po dobu šesti měsíců a zcela nezabraňuje propuknutí infekce, pouze mírní její průběh.

Velmi důležité je především zabránění přisátí klíštěte, k dispozici jsou například  přírodní prostředky proti klíšťatům, které jsou vhodné i pro štěňata a citlivé pejsky. V případě, že je pes klíštětem napaden, je vhodné využít možnost zjištění rizika přenosu infekčních nemocí z přisátého klíštěte vyšetřením v laboratoři. Při včasném zjištění možnosti nákazy není léčba tolik náročná a nákladná, jako při plném propuknutí onemocnění.

Tularémie

Tularémie je vážné infekční onemocnění člověka i zvířat způsobené patogenními mikroby. Vyskytuje se vždy s ohniskovou územní lokalizací a na jejím přenosu se významně podílejí klíšťata. Člověk se může nakazit zpracováním masa nakažených zvířat nebo napadením infikovaným klíštětem.

Původce onemocnění

Toto závažné onemocnění je způsobeno gramnegativními bakteriemi druhu Francisella tularensis, která byla objevena již roku 1911 v USA u města Tulare (odtud její název). Tento mikroorganismus je rozšířen po celém světe a je neobyčejně odolný. Přežívá řadu měsíců v půdě či uhynulém zvířeti. Jedná se o vysoce virulentního patogena, pro nákazu vdechnutím stačí jen několik desítek buněk! Oprávněně je proto řazen mezi vysoce rizikové biologické agens, které by mohlo být zneužito pro výrobu biologických zbraní pro šíření vzdušnou cestou.

Příznaky onemocnění

Příznaky onemocnění jsou závislé na způsobu nákazy. Při vdechnutí jsou zpravidla postiženy plíce nebo i oční spojivkový vak, při styku to pak může být kůže a podkožní vazivo, dále uzliny i další vnitřní orgány. Další možná cesta nákazy je i požitím kontaminovaného masa nebo vody. V tomto případě dochází k napadení střev a vnitřních orgánů. Inkubační doba se pohybuje mezi 4 dny až třemi týdny. Projevy jsou velmi vážné, jedná se o horečnaté stavy spojené se zduřením uzlin, lézí a nekrózami jater a sleziny a může přejít i do chronické fáze. Pokud není tato nemoc adekvátně léčena, může způsobit i úmrtí.

Léčba

Terapie tularémie spočívá především v podání účinných antibiotik. Mezi účinné preparáty se řadí doxycyclin, ciprofloxacin, levofloxacin, gentamycin a streptomycin. Podle několika studíí je celá řada klinicky izolovaných kmenů citlivá k uvedeným preparátům. Většina izolovaných kmenů F. tularensis je však vysoce rezistentní k beta-laktamovým antibiotikům (např. amoxycilin), která jsou u nás často používána. Tento fakt je nutno zohlednit při volbě adekvátní terapie.

Ehrlichióza

Lidská ehrlichióza je infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Původcem je bakterie Anaplasma phagocytophilum, dříve nazývaná Ehrlichia phagocytophilum (odtud název nemoci), která napadá bílé krvinky, proniká do nich, čímž snižuje jejich obrannou funkci a způsobuje horečnaté onemocnění nazývané lidská granulocytární ehrlichióza. Onemocnění může být velmi závažné v těhotenství.

Ehrlichie jsou velmi drobné mikroorganizmy příbuzné Rickettsiím, které způsobují další onemocnění. Šipka na obrázku lokalizuje původce nemoci uvnitř bílé krvinky. Ehrlichióza je vážné onemocnění, které, pokud není léčeno, může mít závažné následky zvláště u lidí se sníženou obranyschopností a lidí bez sleziny.

Příznaky onemocnění

Ehrlichiózu je těžké diagnostikovat jen podle klinických příznaků. Projevuje se horečnatým stavem po kousnutí klíštětem, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle. Doprovázena bývá bolestí hlavy a svalů, jen ve 20 % se vyskytuje vyrážka. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a častá bývají i různá ochrnutí. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1).

Komplikace v těhotenství

Komplikace mohou nastat u těhotných žen. Během těhotenství dochází k přirozenému útlumu imunitního systému, který není schopen dostatečné obrany proti tomuto onemocnění a může tak mít velmi vážný průběh s nebezpečím poškození plodu. Těhotné ženy by proto neměly v žádném případě podceňovat napadení klíšťaty.

Léčba

Ehrlichióza je v časných stadiích dobře léčitelná. Nejvhodnější je léčba antibiotiky jako je doxycyklin. Na rozdíl od borelióz je použití penicilinových (beta-laktamových) nebo makrolidových antibiotik neúčinné. Vyšetření infekčnosti klíštěte, v kombinaci s klinickými příznaky, je tedy velice důležité pro správné určení diagnózy a volbu léčby.

V těhotenství je však doxycyklin kontraindikován. Alternativou u gravidních je např. azithromycin.

Bartonelóza

Vzácněji diagnostikované bakteriální onemocnění na člověka přenášené klíšťaty a blechami především z koček a psů. Onemocnění způsobují bakterie rodu Bartonella, u nás je to nejčastěji druh B. henselae. Projevuje se především u oslabených pacientů postižením kůže a vnitřních orgánů.

Příznaky onemocnění

Nemoc postihuje většinou chovatele koček, osoby s oslabenou imunitou nebo bez sleziny, pacienty s jiným vážným onemocněním a skupiny osob žijící ve špatných hygienických podmínkách (bezdomovci, alkoholici a některá etnika). V místě vpichu vzniká charakteristický tmavý útvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za 5-10 dní po přisátí parazita, nebo po kočičím škrábnutí. Dochází ke zduření okolních uzlin (trvá 1 týden až 2 měsíce), které je doprovázeno horečkou po dobu 4-5 dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě bolesti zad a očí. Může dojít rovněž k zánětu spojivek, samovolnému pohybu očí a ke zvětšení jater. Bartonelly mohou být rovněž původcem zánětů srdce, infekcí oka, jater a ledvin.

Léčba

Onemocnění je při včasné diagnóze dobře léčitelné antibiotiky. V počátečním stadiu se používá doxycyklin nebo erytromycin. Bez léčby však nemoc postupuje u imunodeficitních pacientů velice rychle a často končí smrtí. Infikované kočky jsou většinou bez klinických příznaků onemocnění.